Žatečtí rodáci ukázali Izraelce místa, kde žil její pradědeček rabín

18. listopadu 2012
Do Žatce přijela z Izraele pravnučka Arona Baerwalda, který ve městě na konci 19. století působil jako rabín. Jeho pravnučku Jane Vogel-Kohelovou pozvali na návštěvu žatečtí rodáci. Vedle památek města navštívila i židovský hřbitov, kde byl rabín Baerwald roku 1891 pohřben.
Pradědeček Jane Vogel-Kohelové byl rabínem v žatecké synagoze.

Pradědeček Jane Vogel-Kohelové byl rabínem v žatecké synagoze. | foto: SRPMŽ

“Poplakala si, když viděla místa, kde její pradědeček žil a pracoval. Zvláštní zájem měla o synagogu a rabínský dům, který je hned vedle ní a kde bydlel. Na židovském hřbitově mu věnovala tichou vzpomínku,” říká Petr Šimáček ze Sdružení rodáků a přátel města Žatce.

Žatečtí rodáci před časem vymysleli projekt s názvem Židé na Žatecku, který připomíná silnou židovskou tradici ve městě i okolí.

“V roce 2010 jsme projekt představili v Tel Avivu, objevilo se to v mnoha tamějších médiích. Díky tomu se nám ozvala i paní Vogel-Kohelová, kterou jsme nyní do Žatce pozvali,” přiblížil Šimáček pozadí návštěvy.

Jane Vogel-Kohelová při své návštěvě objevila i další soukromou vazbu na Žatec. Až během prohlídky města zjistila, že se právě zde natáčel film Yentl s Barbarou Streisandovou.

“Nejvíc se jí líbila sladovna, kde zhlédla ukázky z filmů Yentl a Bídníci, které se tu natáčely. Říkala, že Yentl je nejoblíbenější film její maminky,” líčí Gabriela Becková ze Židovské obce Teplice, která ženu z Izraele provázela.

Žena se v Izraeli pokusí najít další potomky žateckých Židů

Návštěvou Žatce spolupráce místních rodáků a Jane Vogel-Kohelovou neskončí. “Slíbila, že nám pomůže třeba s hledáním dalších lidí, jejichž předkové tu žili, a které chceme zvát na návštěvu. Dohodli jsme se i na spolupráci při dokumentaci vzpomínek Žatečanů žijících v Izraeli,” dodal Šimáček.

Zatímco dnes už v Žatci téměř žádní Židé nežijí, před sto lety jich ve městě bylo téměř osm stovek. V 19. století se podíleli na moderním rozvoji města a mnoho Židů patřilo mezi významné lékaře či podnikatele.

Těsně před druhou světovou válkou se k židovskému náboženství hlásilo v Žatci asi dva tisíce lidí, většina se jich ale vystěhovala do jiných zemí ještě před nacistickou okupací. Podle pamětníků přežila válku asi polovina žateckých Židů, protože do exilu odjeli včas a neskončili tak v koncentračních táborech.

Nejznámějšími žateckými památkami, které se Židy souvisí, je hřbitov s dochovaným domem pro poslední rozloučení a synagoga. Ta je po té v Plzni druhou největší v Čechách.

Autor: Tomáš Kassal / Regionální příloha ústeckého kraje MF DNES