Židé na Žatecku

 Projekt Nadačního spolku Saaz/Žatec

www.zatec-zide.eu 

 ve spolupráci se Sdružením rodáků a přátel města Žatce a Židovskou obcí Teplice, pod záštitou města Žatce

Proč se vlastně zabýváme vůbec dějinami. Protože bez znalostí minulosti ze nevyznáme v přítomnosti. Historické podání minulosti nám umožňuje doplnění genetické paměti a tím vytváření našíbudoucnosti. Toto je čistě lidskáSynagoga 1910 vlastnost. Na druhé straně dostáváme v historii vysvětlení proč naše přítomnost vypadá dnes tak jak je.

Neboť jak řekl významný německý historik Johann Droysen: „Ne minulosti jsou dějiny, ale vědění či znalosti lidského ducha o minulosti. Tyto znalosti jsou jedinou formou, ve které minulosti jsou nepomíjející a v kterých minulosti jako souvislost se jeví jako dějiny“.  Dějiny se musí stále doplňovat a někdy také přepisovat. Nejlépe to vystihl prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., místopředseda historického ústavu akademie věd: „Dějiny se vždy budou přepisovat, protože jinak by ztratily pro nás jako občany smysl. Může se také stát, to nechci přivolávat, že bude opět třeba hledat v našich dějinách a jejich postavách posilu, a to bez ohledu na pokročilost evropské integrace. Historie jako věda by se však nacionálními, konfesními ani jinými ohledy neměla nechat svázat, i když svým poznáním bude někdy zraňovat.“

První zmínka o existenci židovské obce v Žatci pochází z roku 1350. Židovská osada byla situována poblíž dnešního divadla. Informace přibývají od 30. let 16. století. Protižidovský tlak obyvatel vyústil v pogrom roku 1541. Na počátku třicetileté války bydlelo ve městě několik rodin a ve třicátých letech 17. století vlastnili Židé čtyři domy. Kolem roku 1860 žilo ve městě asi 800 osob židovského původu.  Roku 1864 je zakoupen dům č.p.200 se zahrádkou pro stavbu velké synagogy. 18. 3. 1872 je tato novostavba slavnostně vysvěcena rabínem Dr. Abrahámem Frankem.

Počet Židů v Žatci činil v roce 1930 při sčítání obyvatelstva 944 Židů. Židé v Žatci tvořili  však více než 10 procent obyvatelstva neboť je nutno započítat také  asimilované Židy. Tím rozumíme bývalé příslušníky židovského společenství, kteří přešli ke křesťanství, nebo jako nevěřící odmítli se při sčítání přiznat k židovství. Z 9. na 10. listopadu 1938 v Německu a také v Sudetech. Při pogromu bylo zabito přes sto osob, 30 tisíc odvlečeno do koncentračních táborů, byl zničen nespočet židovských objektů, hlavně obchodů a zapáleno přes 1300 židovských modliteben a synagog. Při těchto událostech bylo vypáleno také vnitřní vybavení synagogy v Žatci. V  květnu 1939 žilo v Žatci  již jenom 91 tzv. rasových Židů podle Norimberských zákonů. Tento počet obsahuje i tzv. Židy 2. Stupně. V současnosti žije v Žatci pouze •jedna rodina židovského původu, která je zapojena v židovské obci Teplice, pod kterou spadá město Žatec.

Jako všude v Evropě se i v Žatci se Židé  svými příspěvky podílely na vytváření hospodářství a kultury, která nám dnes trochu chybí. Když hledáme příčiny dnešního stavu města, tak nám ztráta těchto lidí možná dodá některé důvody. Z chyb minulosti totiž můžeme pro budoucnost učit.

OBSAH PROJEKTU ŽIDÉ NA ŽATECKU

•  Presentace výstavy Židé na Žatecku v žatecké synagoze která je již zveřejnéná na internetu www.zatec-zide.eu  a následné přepracování a doplnění výstavy v německém a anglickém jazyku jako stálá expozice pro žatecké občany a návštěvníky města v rámci rozvoje turistického ruchu.

•  Svědectví o židovském životě, podílu a kultuře z tisku, úředních dokumentů a kultuře. Zpracování a vyhodnocení úředních statistik a matrik  z 17-20. století na základě bydliště a podílu počtu židovského obyvatelstva.

•  Dokumenty a zprávy o persekuci, deportaci židovského obyvatelstva na Žatecku během německé okupace.

•   Zmapování a zaznamenání osudů Židů na Žatecku písemnou, filmovou  a v digitální formě na Internetu.

•    Pomocí za obnovu a využití židovské synagogy a rekonstrukcí Židovského hřbitova v Žatci

•     Pořádání vzpomníkových akcí

 •     Dokumentace (digitalní) o židovských hřbitovech na Žatecku

•  Komplexní zpracování (písemně a filmem) událostí tzv. Leteckého mostu v r. 1948 a zmapování pomoci mladému Izraelskému státu prostřednictvím pamětníků