Mluvčí Bernd Posselt se prosadil se svým reformním kursem
Od Andrease Kalckhoffa
Již před tradičním Svatodušním sjezdem v roce 2015 odsouhlasili sudetští Němci na svém Spolkovém sněmu vyškrtnutí ze svých cílových stanov „Znovuzískání domova“. S převážnou většinou – 72 procent – o tom hlasovali, ovšem hlasitá menšina proti tomu protestovala a zuřivě oponovala u soudu z formálních důvodů. Nyní v tomto roce schválili delegáti Sněmu tuto a další změny ve stanovách znovu se stejně vysokým počtem hlasů.
Bernd Posselt, dlouholetý evropský poslanec a hnací motor obnovovacího hnutí u organizovaných sudetských Němců, byl znovu 88 procenty hlasů zvolen do špičky krajanského sdružení. Svůj reformní kurs hájil s výhledem na příští generaci, kterou je nutno získat. Mimo to je nutno přejít přes most k českému národu a toto má prioritu při krajanské práci v 21. století.
Tím se krajanské sdružení sudetských Němců definitivně rozloučilo s revanšismem. Pod „revanšismem“ rozumíme politiku, ve které se v případě nutnosti i násilně znovuzískává ztracené území, podobně jako Francie po ztrátě Alsaska-Lotrinska v roce 1871 oproti Německu. Sice v roce 1950 ve své Chartě německých vyhnanců se členové střešní organizace vzdali msty a oplátky – ve skutečnosti na to měli právo – ale toto svoje božské právo na domov pouze deklarovali.
Sudetoněmecké sdružení v tom bylo jasnější. V §3 svých Stanov si stanovili nejen „právní nárok na domovinu“ ale také „její znovuzískání a s tím spojené právo na sebeurčení své národnostní skupiny“. O násilí sice i zde nebyla řeč, ale realizační smysl tohoto nároku byl dosti mimo. Znovuzískání prosadit – jak tedy? Posselt vidí tuto formulaci jako problematickou: „Mohlo by se jí porozumět jako nárok na území a přání na změnu hranic“. A dodal: „To přece nechce žádný člověk, který není blázen“.
Partnerské vztahy mezi Němci a Čechy
Tento odstavec v §3 byl tedy nyní s konečnou platností škrtnut, stejně jako „Nárok a případná rovnocenná náhrada nebo odškodnění konfiskovaného majetku sudetských Němců“. Místo toho bylo nahrazeno obecným odsouzením genocidy, vyhnání, etnických čistek, zločinů proti lidskosti, a celosvětovou kletbou vyvlastňování majetku a nutností rovnocenné náhrady. Cílem sdružení zůstává stále: „Porozumění národů v Evropě na základě pravdy, práva a hlavně přispívání k navázání partnerských vztahů mezi Němci a Čechy“.
V Praze byla tato změna Stanov již v roce 2015 přátelsky přijata. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tehdy prohlásil: „Toto rozhodnutí je jeden z předpokladů pro zlepšení vztahů se sudetskými Němci“. A jeho předchůdce v úřadu, Karel Schwarzenberg, nyní vyzval Čechy, aby též ze své strany projevili vstřícnost.
překlad do češtiny Otokar Löbl