Investice pro budoucnost

Místa s minulostí mají lepší budoucnost. Městům s tradicí se důvěřuje, ekonomicky a kulturně. Historické budovy nejsou pouze atraktivní pro turisty, ale také pro obchodníky a kulturní tvůrce.

Bohatá tradiční ambienta vytváří respekt, důvěru a bezpečí. Proto je péče o minulost výnosná investice pro každé město, které hodlá být hospodářsky úspěšné. Muzea, ve kterých je kulturní dědictví sebevědomě a láskyplně uložené, jsou magnetem, který lidi zdaleka přitahuje. Oni vykládají, jak města se stala tím, čím jsou a co chtějí být. Dobré muzeum není místo, kde jsou dějiny pochovány, ale místo živého vzpomínání.

Žatec a Žatecko

Žatec je město v severních Čechách s více než tisíciletou minulostí. Ostroh nad řekou Ohře byl již od pravěku osídlen. V roce 1004 máme první písemnou zmínku o Žatci v kronice („Satzi“), když císař Jindřich II. osvobodil žatecký hrad od polského obsazení. Roku 1265 byla udělena městu královská privilegia a Žatec byl ve středověku jedno z nejvýznamnějších správních center českého království. Již v 11. století přichází v rámci evropské migrace do Žatce němečtí obchodníci a řemeslníci, jejichž příliv v dalších letech se zesiluje.

Začátkem 15. století se město Žatec vytváří rovnoměrně jako české a německé město. Během husitské revoluce a reformačního hnutí, kdy město Žatec bylo nazváno městem slunce, však převažovalo české obyvatelstvo.

Koncem 30leté války ovšem opustilo Žatec mnoho českých a německých protestantů, oproti tomu se přistěhovali němečtí katolíci z Říše a další Němci z českého království. Během 18. a 19. století se stal Žatec, který byl součástí habsburské říše převážně německým městem.

Podobně pohnuté byly i dějiny Židů v Žatci, kteří tam až do svého vyhnání z královských měst v roce 1618 sehráli důležitou roli. Dvě století přežili následně v okolních vesnicích Žatecka, jako řemeslníci a obchodníci. Po zrovnoprávnění v 19. století zažilo židovství nový rozkvět, o kterém svědčí krásné měšťanské domy a velkolepá synagoga. Hrozné události během nacistické okupace znamenaly však pro Židy i liberální Němce tragický konec.

Žatec však nebyl pouze napojen hospodářsky a technologicky pouze na Bavorsko, ale také na Sasko. K tomu přicházejí během reformační doby styky v oblasti náboženství a věd. Luteránství nalézá v Čechách velkou oblibu a obráceně mnoho mladých lidí ze Žatce studuje na universitách v Witenbergu a Lipsku. Později se stalo Sasko přístřeším mnoha českých emigrantů.

Kdo byl Jan ze Žatce?

Jan ze Žatce se narodil v roce 1350 a byl učencem z Teplé. Působil od roku 1383 v Žatci jako městský písař a později jako rektor místní latinské školy, která byla předchůdcem gymnázia. Jeho vzdělávání ho vedlo přes celou Evropu a proto disponoval rozsáhlými kontakty k českým a evropským učencům.

Jan byl znamenitým reprezentantem raného humanismu. Toto vděčí svému hlavnímu filosofickému a poetickému dílu, „Oráč z Čech“ které je literárním svědectvím rané novodobé němčiny. Obsahem knihy je dialog mezi Oráčem a personifikovanou Smrtí o smyslu života. Zde vymaňuje středověký obraz člověk, že štěstí je možné najít pouze v nenávratnu, tedy po smrti, oproti humanistickému pojetí, že toto splnění je možné najít již na tomto světě.

Jan ze Žatce jako humanista v českém městě je výtečný patron pro vznik muzea, které má dokumentovat společné dějiny Čechů a Němců v tomto městě. Jeho přátelské vztahy k židovským učencům jsou navíc reprezentativní pro sounáležitost s židovstvím a evropským humanismem. Jan ze Žatce je i dnes pro Evropu, ve které je možné porozumění na základě humanistického myšlení a tolerance.

Muzeum Jana ze Žatce

Muzeum Jana ze Žatce pro Česko-německou-židovskou kulturu na Žatecku je projekt německého Nadačního spolku města Žatce a českého Ústavu Jana Oráče z Čech. Jeho cílem je prezentovat dějiny regionu ve všech svých kulturních, náboženských, politických a hospodářských pohledech moderními muzeálními technickými prostředky. Hodlá tím nejen přiblížit část evropských dějin, ale také historický model pro budoucí spolužití v Evropě.

Náhled však bude i kritický, nejen výhody, ale budou reflektovány také potíže multikulturního spolužití, o kterých nám dějiny vypráví a vědí. Dějiny jsou tvořeny lidmi se všemi jejich pozitivními a negativními vlastnostmi. O těchto lidech hodlá muzeum vyprávět.

Již v roce 2014 jsme realizovali výstavu o Židech na Žatecku, kterou můžete shlédnout v žatecké synagoze. V roce 2016 se natočil dokumentární film o spolužití Čechů a Němců na Žatecku, který bude v roce 2017 dokončen a jehož rozsáhlé filmové dokumenty budou muzeu k dispozici. Od roku 2017 se budou konat veřejné vědecké semináře na jejichž obsahu se bude toto muzeum zakládat.

S podporou Česko – německého fondu budoucnosti