Přes století žili Češi a Němci v Žatci mirumilovně. V roce 1004 přišel německý král českému knížeti Jaromírovi na pomoc proti polskému obsazení hradu „Satzi“. V této souvislosti vyšla první písemná zpráva o Žatci. Jestli tehdy již byli mezi žateckými občany Němci nám není známo, ale není to příliš pravděpodobné. Na základě dobrých sousedských vztahů a rychlého zvýšení obyvatelstva, na kterém se podíleli sousedi z Bavorska prostřednictvím kupců a řemeslníků, kteří byli vítáni a byli panovníky přímo zváni. Okolo roku 1400, tedy v době působení Jana ze Žatce, bylo již v Žatci více řemeslníků a kupců německé národnosti a obsazovali též vysoké pozice na žatecké radnici. Během husitské reformace se podíleli na obraně města proti říšskému vojsku Zikmunda. Později v 19. století dostalo město převážně německý charakter.
Spolužití Čechů a Němců v Žatci sice nebylo vždy bez konfliktů, ale došlo k vzájemnému kulturnímu souznění a hospodářskému rozkvětu. Teprve excese převýšeného nacionalismu a následné nelidské zločiny německého národního socialismu v druhé světové válce vedlo k tragickým událostem vyhnání a vystěhování německého obyvatelstva z České republiky a též ze Žatce. Škody a bezpraví, které se stalo Čechům a následně Němcům, by mělo být připomenutím pro příští generace. Skoro tisíc let dějin před touto dobou ovšem ukazuje, že je možné mirumilovné společné žití rozdílných národností. Královské město Žatec je zde příkladem, jak bez vnitřních bojů město vzkvétalo politicky, hospodářsky a kulturně, a to v době středověké s převážně českou většinou a to i pak později s většinou německého obyvatelstva. Nutno také poukázat na významný podíl židovských občanů na kultuře v tomto městě, kteří převážně hovořili německy. Muzeum by mělo dát prostor pro svědectví a vzpomínku na tuto dobu.
Proč Jan ze Žatce?
Jan ze Žatce, jako autor díla „Oráč a smrt“ (Ackermann aus Böhmen) se hodí výborně jako symbol pro tento „zlatý čas“ města. Byl městským písařem, založil žateckou kroniku v latině, která byla tehdy řečí vzdělaných. Psal také v němčině a samozřejmě také v češtině, která byla tehdy na radnici úřední řečí. Mimo jeho humanistického sporného dialogu mezi oráčem a smrtí napsal také několik náboženských básní. Písemný projev v lidové řeči byl tehdy ještě nezvyklý a tak se jeho dílo „Oráč“ stal raným literárním svědectvím nové spisovné němčiny. Toto dílo stojí formálně a obsahově na začátku humanismu, spolu s lidovými testy z celé Evropy a také s českým dílem „Tkadleček“ od autora Ludvíka.
Použití češtiny a němčiny v spisovné řeči tehdy neznamenalo nacionální vyhranění, ale byl to prostředek humanistické ofenzívy. Těmito výtisky se autoři obrátili na skupiny lidí, kteří sice uměli číst a psát, ale neovládali latinu. Letáky v češtině a němčině byly důležitým bojovým prostředkem v husitské reformaci a revoluci. Jan ze Žatce nestojí pouze jako přední jezdec za německou kulturu v českých zemích, ale i pro společenské a humanistické pozdvihnutí v království. Proto jeho dílo „Oráč a smrt“ je právem pojímáno jako společné dědictví a díl české a německé kultury této země. Toto ovšem v nacionální horlivosti došlo tak daleko, že někteří jim němčinu upřeli a druzí zase jeho kořeny v českých zemích. Tento nacionalistický zmatek nechceme následovat. Spíše ho vidíme a rozumíme jako člověka v koruny České, německého jazyka.
Co by mělo muzeum ukazovat a jak by mělo býti členěno?
Muzeum je vždy závislé na vystavených exponátech. Určité textové tabule, grafika a obrazy mohou chybějící objekty a dokumenty pouze částečně nahradit. Proto je nutno při výstavbě muzea vycházet z exponátů, které jsou k dispozici a které je možné zajistit. Vzhledem k tomu jsou následující vyčleněné objekty a návrhy pouze impulsem nebo směrnicemi k získání objektů či případně k vzniků replik.
Nápisy a texty by měly být ve třech jazycích. Česky, německy a anglicky. Poskytování bezdratových sluchátek jako virtuálního průvodce v muzeum.
Výstavní objekty
– Umělecké objekty
Skulptury, náboženské nástroje, umělecké řemeslnické práce, obrazy a knihy
– Objekty všedního života
Nábytek, šaty, nádobí, kuchyňské potřeby a nástroje
– Úřední dokumenty
Úřední knihy, jednotlivé dokumenty, úřední dopisy a formuláře
– Dokumenty veřejného života
Letáky, plakáty, novinové výtisky a pořady divadel a společenských akcí
– Modely města
– Doprava a komunikace
Jizdní řády, telefonní seznamy a plány města, pohlednice
.
– Politika a veřejnost
– Literatura a umění
– Věda a technika
– Náboženství
– Všední kultura
– Sport
– Spolkový život
.
Tématické stěžejnosti
Život a dílo Jana ze Žatce
– životní dokumenty
– Žatecká kronika
– „Oráč a smrt“ a další díla
– literatura k Janu ze Žatce
– ohlasy v médiích a
monitopring
.
První Němci v Žatci
– dokumenty a další zdroje
– dokumentace vědecké kontraverze
– dějiny židovské obce
– židovští obchodníci chmele
– synagoga a židovský hřbitov
.
Historická období
– Žatec v době raného středověku
– Žatec v době Jana ze Žatce
– Žatec během doby husistské
– Německá rekatolizace Žatce
– Žatec v době nacionalismu
– Žatec v době národního socialismu
– Vyhnání Němců z Žatce
– Žatec pod kladivem a srpem
– Nový Žatec
– Německý nadační spolek Saaz – Žatec
.
Osoby (výběr)
– Svatý Nepomuk, Erzdiakon Žatce
– Adolf Seifert, lékař, žatecký badatel,
zakladatel žateckého spolku pěstování chmele
a autor „Dějin královského města Žatce“ (1894)
– další důležité osobnosti…..
.
Hospodářství a doprava
– Dějiny žateckého chmele
– Okurkový kraj
– Dějiny umění vaření piva
– Industializace Žatce
– Řetězový most
.
Vzájemné oplozování kultury a řeči (příklady)
– výměna slov v češtině a němčině v běžné řeči
– česká kuchyně a národní zvyk
.