VANDA KRÁLOVÁ / ČTK

Tomáš Pulc a židovská modlitba

Žatec Na znovuotevřeném žateckém hřbitově si Židé připomněli oběti holokaustu z řad místních obyvatel. V roce 1930 ve městě žilo přes 900 lidí židovské víry, dnes zůstala jediná rodina. Rodácké spolky se snaží obnovit hřbitov i žateckou synagogu. Pietního aktu se v pondělí zúčastnili i němečtí rodáci ze Žatce.

Členka židovské obce Gabriela Beková připomněla, že hřbitov u východního okraje hřbitova křesťanského byl založen v roce 1869. „Teprve v devadesátých letech se ho ujala naše obec. V roce 2004 byl slavnostně otevřen, na jeho celkovou obnovu ale nejsou peníze,“ dodala. Právě její rodina je poslední rodina židovského původu v Žatci.

Setkání se zúčastnili i členové německého spolku rodáků ze Žatce. „Jsou to děti odsunutých Němců nebo jejich potomci. Dnes byli také u pamětní desky v Postoloprtech,“ řekl předseda Sdružení rodáků a přátel města Žatce Petr Šimáček. Deska připomíná Němce zavražděné na konci druhé světové války. Den zakončili na židovském hřbitově. „Je to akt smíření,“ dodal Šimáček.

Historii Židů na Žatecku se jeho sdružení věnuje společně s německým Nadačním spolkem

Otokar Löbl při projevu na žatecké židovském hřbitově

Saaz/Žatec. Jejich projekt Židé na Žatecku si dal za cíl sbírat svědectví a dokumenty o místních židech a pomoci s obnovou tamního hřbitova a synagogy. Prezentují je na výstavě v synagoze a webových stránkách.

První zmínky o Židech v Žatci pocházejí z roku 1350, v roce 1930 jich žilo ve městě přes 900. „Židé v Žatci tvořili více než 10% obyvatelstva, neboť je nutno započítat i asimilované Židy,“ řekl rodák ze Žatce Otokar Löbl, který nyní žije ve Frankfurtu. Válku přežila necelá stovka.

Žatecký a Lounský deník: Středa, 29. Květen 2013, Strana 3,  Foto: Libor Zaoral