8. listopadu 2010 Regionální mutace| Mladá fronta DNES – severní Čechy/Tomáš Kasal

 

Výstavu v žateckém muzeu připravili místní židovští rodáci, kteří už dnes žijí převážně v Německu. Na osudech několika konkrétních rodin chtějí ukázat židovskou historii tohoto města, jejíž počátek se datuje hluboko do středověku.

ŽATEC S historií židovské komunity v Žatci místní lidé spojují především zdejší synagogu a hřbitov. Před druhou světovou válkou však domů či menších budov patřilo židovským obyvatelům mnohem víc. Když v roce 1938 nacisté „arizovali“ v pohraničí židovský majetek, jednalo se v Žatci o 122 položek. A to byly v seznamu jen velké objekty, s menšími budovami byl počet zabraných domů dvojnásobný. Židovská obec byla v Žatci velmi početná a významná.

Tehdejší i současné názvy ulic, včetně jmen bývalých majitelů zabraných domů, jsou jednou z částí nové výstavy v žateckém muzeu, která se jmenuje Židé na Žatecku. Vytvořili ji místní rodáci, kteří už ale dnes žijí převážně v Německu.

„Chtěli jsme ukázat židovskou historii města na konkrétních příkladech. Máme zdokumentované dvě rodiny. Jeden potomek přijel osobně z Paříže, pan Sommer přivezl nějaké fotografie a dokumenty,“ vysvětloval iniciátor výstavy Otokar Löbl.

K významným rodinám v Žatci patřili na začátku minulého století například Fantovi. Žili přímo v centru, na dnešním náměstí Svobody, v místě, kde je nyní Hotel U Hada. Eduard Fanta byl dopravce, který převážel především chmel. Vynalezl speciální železniční vůz na dopravu chmele.

Jeho syn Rudolf se věnoval politice. Ve 30. letech minulého století byl známým funkcionářem ČSSD v Sudetech. Po příchodu nacistů v roce 1938 byl jako Žid a sociální demokrat zatčen ve Františkových Lázních, kde žil. Prošel Terezínem, Dachau, zemřel v Buchenwaldu.

Osmnáct panelů bude až do konce roku návštěvníkům připomínat osudy Židů na Žatecku – jejich příchod ve středověku i pozdější působení v regionu. Výstava ukazuje i události, které se týkaly Židů v celé Evropě: vypalování synagog o „křišťálové noci“ nebo norimberské zákony stavějící Židy mimo ostatní společnost. Ze Židovského muzea v Praze jsou zapůjčené také předměty, které ukazují židovské tradice, především náboženské.

„Všude v Sudetech vždycky žili společně Němci, Češi i Židé. Židovské působení na kraj je patrné pořád, i když Židů už tu moc není. Před válkou však tvořili obvykle asi deset procent obyvatelstva všech měst,“ říká Michael Lichtenstein z teplické židovské obce, která se podílí v Žatci na opravě zdejšího židovského hřbitova.

924 Židů žilo podle historických údajů v roce 1930 v Žatci. Válku přežila necelá stovka.

Chtěli jsme výstavou zaplnit bílá místa v dějinách Žatce“

ŽATEC Otokar Löbl je žatecký rodák, který pochází z nemecko-židovské rodiny a v roce 1970 se vystehoval do Nemecka. Rodné mesto má ale porád rád. Je autorem soucasné výstavy, která v žateckém muzeu popisuje osudy Židu na Žatecku.

* Proč výstava vznikla?

Abychom vyplnili bílá místa v dejinách Žatce a priblížili obyvatelum mesta ruznorodou komunitu. I židovskou. Protože to není jen synagoga, ale byli to lidé s konkrétními jmény.

* Vy máte ale další plány, které navazují na výstavu…

Chceme s pomocí mesta vybudovat cást muzea, kde by se vystavovala ta cást žateckých dejin, která ješte není nijak zpracovaná. Tedy židovská kultura, ale také nemecká.

* Výsledkem tedy bude expozice, která ukáže společný život Cechu, Němcu a Židu?

Ano. Byla tu jedinecná kultura. I když jdeme do starších dejin, treba husitství, tak ti, co prijali kalich, bojovali spolecne, Nemci s Cechy proti križákum. Musíme rozlišovat jednotlivé osudy. Ukazujeme tady Žida, který byl sociální demokrat, byli tu Nemci sociální demokraté. Ani za války tu nebyla sourodá, homogenní spolecnost samých nacistu.