Manuel Rommel
Minulé pondělí byla v Domě národnostních menšin v Praze zahájena výstava věnovaná významnému německojazyčnému dílu Jana ze Žatce.
Německá próza “Der Ackermann und der Tod” (neboli “Oráč a smrt ) z pera sázavského městského úředníka a notáře Jana ze Žatce vzbuzuje i po více než 600 letech od svého prvního vydání velkou fascinaci. Je považována za rané dílo raného humanismu a v neposlední řadě za významné svědectví o německém jazyce a kultuře v českých zemích. S příchodem knihtisku byl “Ackermann und der Tod” jedním z prvních velkých úspěchů “černého umění”. Bylo to také jedno z prvních německy psaných děl s dřevoryty.
Vernisáž v Praze
Dvojjazyčná německo-česká výstava Nadačního spolku Žatec ve Frankfurt (ve spolupráci s Ackermannovou obcí Hesensko) se podrobně zabývá dílem a jeho autorem i dobou, v níž žil. Má název “Ackermann a smrt: Humanismus v Čechách” a podtitul “Jan ze Žatce a jeho doba” a připravil ji Andreas Kalckhoff ve spolupráci s Otokarem Löblem, předsedou Nadačního spolku Žatce v Německu , a Petrem Šimáčkem ze spolku Rodáci Žatec. Výstava v současné době putuje po Německu a České republice. Byla již vystavena ve Frankfurtu nad Mohanem, Schmochtitzu u Budyšína, Žatci v Galerii u Radnice, v Podbořanech. Národní shromáždění německých spolků v České republice nyní přivezlo výstavu do Prahy. Byla otevřena 6. února v Domě národnostních menšin za přítomnosti Otokara Löbla a Petra Šimáčka.
“Německý jazyk a literatura jsou pro nás – německou menšinu v České republice – důležité. Proto je nám výstava svými tématy také velmi blízká,” řekl ve svém uvítacím projevu předseda Národního shromáždění Martin Herbert Dzingel.
“Minulost není jen to, co pominulo, ale také to, co zůstává v myslích lidí,” zahájil Otokar Löbl svůj krátký projev při zahájení. Proto je podle něj nutné si historii připomínat i nadále, což bylo také motivací pro výstavu. Na památku loni v srpnu zesnulého historika a autory výstavy, Dr. Andrease Kalckhoffa, který byl tiskovým mluvčím Nadačního spolku Žatce, byla během vernisáže v Praze uctěna minuta ticha.
Poté Ilyas Zivana, kulturní manažer ifa v Národním shromáždění, krátce představil dílo a jeho autora a hosté si mohli výstavu sami prohlédnout.
Dílo raného humanismu
Jeho “Ackermann-Büchlein”, jak své dílo nazval sám Jan ze Žatce , je sporem mezi Oráčem, který oplakává svou ženu, a Smrtí, kterou Ackermann obviňuje ze své ztráty před Bohem. Kniha obsahuje celkem 34 kapitol: V lichých kapitolách je obžaloba oráče, v sudých kapitolách Smrt odpovídá. Proti emocím oráče používá logiku, ale také cynismus. Nakonec se Bůh objevuje ve 33. kapitole a uznává oráčovo právo naříkat nad svým utrpením. Zároveň je však ďáblovi dovoleno vyjádřit vědomí, že všechen život musí jednou zemřít. Čest náleží dělníkovi, ale vítězství smrti. Po poslední kapitole následuje hymnická modlitba oráče za duši jeho zesnulé ženy a chvála Boha.
Rané humanistické myšlení díla se vyznačuje především tím, že Jan ze Žatce se na rozdíl od teologického učení převládajícího v pozdním středověku zaměřuje na člověka a jeho život v tomto světě. Stejně jako ostatní humanisté propagoval nové chápání člověka a jeho důstojnosti ve svobodě od církevních vazeb. Na svou dobu neobvyklé bylo v neposlední řadě zobrazení manželství jako společenství lásky.
Notář ze Žatce
Johannes Henslins se narodil kolem roku 1350 v Schüttwě (Šitboř), pravděpodobně jako nemanželské dítě kněze, který svému synovi zajistil dobré vzdělání. Pravděpodobně navštěvoval klášterní školu v Teplé, proto se mu také říká “Jan z Teplé”. Je jisté, že musel mít vyšší vzdělání. Předpokládá se, že studoval práva a dosáhl důstojného magisterského titulu. Kde Johannes studoval, však nebylo možné s jistotou prokázat. Nejpozději od roku 1378 působil jako “notář” a od roku 1383 je doložen jeho pobyt v Žatci, kde strávil velkou část svého života, což mu také vyneslo přízvisko “ze Žatce”.
Kromě práce notáře, kterou Johannes zjevně patřil k městské elitě, byl také ředitelem místní latinské školy. Od roku 1411 žil jako pronotář na Novém Městě pražském. V roce 1413 onemocněl a následujícího roku zemřel.
Výstavu v Domě národnostních menšin v Praze je možné zhlédnout do 28. února 2023. K výstavě byl vydán také výtvarný katalog. Více na www.ackermann-tod.de