Prof. Dr. rer. nat. Adalbert Wollrab se dožívá 95 let.
Profesor Wollrab patřil k těm německým bohemistům, kterým bylo smíření Němců a Čechů blízké i v těžkých dobách studené války. Podporoval “Žateckou cestu” Spolku pro podporu německých Čechů a po pádu komunismu byl prostředníkem mezi oběma stranami. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze jej v roce 1992 jmenovala čestným členem a Česká společnost chemická jej v následujícím roce vyznamenala Hanušovou medailí. Od roku 2002 je členem Sudetoněmecké akademie věd a umění v Mnichově.

Adalbert Wollrab se narodil 9. června 1928 v Žatci. Jeho rodina byla po skončení války uznána za antifašistickou. Proto mu bylo po válce v sedmnácti letech umožněno zůstat v Československu. V letech 1952-1958 studoval v Praze chemii a získal doktorát. Poté se věnoval výzkumu v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Praze. Po sovětské invazi uprchl v roce 1968 do Spolkové republiky. Po třech letech vyučování na gymnáziu mu byla nabídnuta profesura v Giessenu. Tam dlouhá léta vedl Ústav pro didaktiku chemie. Kromě mnoha vědeckých publikací napsal také tři učebnice, včetně učebnice organické chemie, která byla opakovaně vydávána.

“Bert” Wollrab, jak mu říkají přátelé, se od osmdesátých let 20. století angažuje ve prospěch památky německého dědictví v Žatci a historického přehodnocení válečných a poválečných událostí v Žatci a Postoloprtech. Přitom patří k těm rozlišujícím lidem, kteří se nenechávají strhnout smutkem, bolestí a nenávistí. Přes všechny politické vášně a odpor hledal možnosti dialogu, osvěty a smíření mezi často zatvrzelými frontami sudetských Němců a Čechů. Jeho znalost českého jazyka a porozumění mentalitě dlouholetých spoluobčanů na druhé straně Šumavy z něj činily vhodného prostředníka. Jako tlumočník byl nápomocen při mnoha jednáních a publikacích.

Nadační spolek Saaz-Žatec panu Adalbertu Wollrabovi z celého srdce děkuje za jeho práci ve službách česko-německého smíření a přeje mu vše nejlepší k jeho narozeninám.