Přepis zvukového záznamu bc. Petra Čecha 10 . září 2004 na konferenci “Žatec očima věků” v senátu ČR v Praze.

Bc. Petr Čech

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych ve svém krátkém příspěvku zde prezentoval výsledky posledních archeologických výzkumů ze Žatce. Bez nadsázky lze říci, že tyto výzkumy radikálně přispěly k novému náhledu nejen počátku Žatce, ale přispěly i k diskuzi o počátcích Českého státu.

.

Na této mapce vidíte představu dosavadního archeologického a historického bádání, které předpokládalo, že Přemyslovci na počátku někdy 30.let 10.století v této středočeské domény ohraničené těmito hrady, expandovali do okolních vazalavských knížectvích a došlo tam ke sjednocení Českého státu. Mělo tak dojít po vraždě sv.Václava v roce 935 ve Staré Boleslavi. Jako opozice byla ve středním pohoří spatřováno území bájných mýtických lúčanů známých z knih pražského kanovníka Kosmy. A tyto hrady, tak jak zde vidíte, měly právě tvořit ono Lúčanské území.

K radikálnímu převratu nebo tedy k radikální změně na tento náhled došlo v loňském roce, kdy se podařilo prozkoumat část ranně středověkého opevnění Žatce. V tomto případě přispěla s pomocí botanika reps. dendrochronologie, podle které se podařilo datovat dvě fáze ranně středověkého opevnění. Zde tato dřeva, ať jsou starší víc, jak jedno tisícletí, byla datována do rozmezí let 925 až 935. Ta horní konstrukce, která je mladší, byla datována do rozmezí let 925-937. Z toho vyplývá, že můžeme velmi vážně uvažovat nad tím, že Žatec byl založen již v době vlády kníže svatého Václava. Zde vidíte tedy ten radikální posun oproti dřívějším představám a zároveň na základě této situace můžeme nově přehodnotit datování hradu v severozápadních Čechách a udělat si novou představu o tom, jak se dostaly severozápadní Čechy tzn. Pobělí, Podkrušnohoří a Poohří pod Přemyslovskou doménu tedy správu.

Registrujeme zde stará hradiště z 8. a ž 9. století, která jsou ještě hradišti kmenovými a potom zde náhle vyrůstá řada hradišť nových např. Hradec u Kadaně, Žatec, bájná Drahuš v Kosmově podání, Levohusy, Klapí Hasnburg, Vlastislav a Litoměřice. Můžete si všimnout, že tyto hrady jsou v linii téměř souběžnou s Krušnými Horami, jsou vždy na pravém břehu Ohře a tvoří jakousi hraniční linii, opozici vůči Sasku. Musíme si uvědomit, že v roce 919 se stal králem vévoda saský Jindřich I. a muselo dojít ke změně přemyslovské zahraniční politiky, která se do té doby orientovala na Bavorsko. Vzniknuvší nepřátelství vyvrcholilo vojenským konfliktem v roce 929. Jindřich I. společně s bavorským Arnoldem přitáhli ku Praze, oblehli ji a přinutili svatého Václava, knížete Václava, aby se formálně poddal. Jeho bratr Boleslav zřejmě měl radikální nebo opačný názor na tuto politiku, domníval se tedy, že může říší vzdorovat a proto, tedy je to jedna z interpretací, došlo k vraždě svatého Václava ve Staré Boleslavi.

Pokud přijmeme dendrodata, která jsem zde prezentoval a založení Žatce již v době svatého Václava, znamenalo by to, že tento český kníže a národní světec, již on prováděl onu expanzivní politiku, kterou tak úspěšně dokončil jeho bratr Boleslav a založil říší, která se skutečně nazývá říší Boleslavovou v 10.století.

Žatec byl bezesporu v ranném středověku jedním z nejvýznamnějších center Českého státu. Vzpomeňme si událost v roce 1130, kdy pražský biskup Menhart osnoval spiknutí proti knížeti Soběslavu I. a jeho případným vrahům nabízel kastelánství v Žatci jako odměnu. Znamená to, že post kastelán – správce Žatce a žatecké provincie byl natolik významný a lukrativní, že stál i za vraždu knížete. Starší bádání předpokládalo, že Žatec byl od 10. do 13. století velmi bohatě osídlenou aglomerací a proti této představě výrazně začaly zasahovat výzkumy v 90.letech.

Zde vidíte například situaci, tak jak Žatec vypadal v průběhu 10.století, kdy tady jsou naznačeny jednotlivé usedlosti a jejich vývoj v druhé polovině 10.století. Můžeme tak sledovat na vývoji Žatce, ekonomickém a správním vývoji Žatce i vývoj Českého státu v přeneseném slova smyslu. Můžeme zde sledovat i duchovní vývoj, jelikož od první poloviny 11.století v Žatci stálo pět ranně středověkých kostelů a dokládá to pronikání křesťanství, protože v 10. století hroby nebo pohřby se uskutečňovali v širokém okruhu mimo vlastní hradskou aglomeraci.

Zde je rekonstrukce přemyslovského knížecího dvorce, který je datován do první poloviny 11.století, který byl zkoumám v letech 1999-2000 a je zkoumám i v současnosti. To, co zde vidíte je ideální rekonstrukce, která je velmi důležitá jednak pro archeology samotné, ale samozřejmě pro veřejnost. Byl zjištěn knížecí palác, za ním byly prozkoumány skladovací objekty, palesáda ohrazení s branou a kostel z neznámého patrocinia. Tento kostel byl zřejmě založen v poslední čtvrtině 10.století a jedná se mimo Pražský hrad, bezpečně o nejstarší kostel v Čechám, znovu upozorňuji mimo Prahu. Archeologie je vlastně velmi specifickým historickým oborem, který zachází především s prameny hmotné povahy, hlavně pro ty nejstarší období a teprve v pozdější době se objevují písemné prameny. Snažíme se vlastně tyto dva proudy informací nějakým způsobem propojit. Archeologické výzkumy v Žatci nalezly velké množství předmětů, které dokládají čilé obchodní styky a kulturní styky.

Například toto je kování opasku, které bylo vyrobeno ve Franské říši někdy kolem roku 850 a naopak zde nahoře vidíte zlomek stříbrné velkomoravské náušnice datována do přelomu 9. a 10.století. Dalším takovým velmi zajímavým předmětem je tento drobný křížek, který zřejmě byl knižním kováním, protože je zdoben zlatem a emailem. Oproti tomu zde vidíme typický slovanský šperk ranného středověku, který by Slovany užíván od 10. do 12. století. Toto kování opasku bylo nalezeno v situaci datované do závěru 10.století a dokládá dlouhou životnost předmětu, které byly nějakým způsobem zdobeny drahým kovem. Je velmi zajímavé, že naprosto totožné kování bylo nalezeno na pohřebišti ve Staré Kouřimi, kde bylo zataveno z masivního stříbra a zde bylo zdobeno zlatem a máme zde doklad vlastně výroby předmětu pro různé společenské vrstvy, což lze rozeznat podle materiálu, ze kterého ty předměty byly zhotoveny. Uvnitř knížecího paláce byly nalezeny další velmi zajímavé zlomky, například číslo 1. značí mozaikové kameny ze severní Itálie, jedná se o nejstarší mozaiková skla severně od Alp v Čechách. Číslo dvě je podstava skleněného poháru z řeckého Korintu. I toto dokládá tedy v průběhu první poloviny 11. století, je to jakýsi zbytek knížecí domácnosti a dokládá to čilé obchodní vztahy s okolním světem. V Žatci byly interiéry žateckých kostelů ranného středověku byly vybaveny honosnou dlaždicovou podlahou.

Zde vidíte dlaždice typu Nero, na kterých je zobrazeno poprsí panovníka. Je to ztotožňováno skutečně s římským císařem Nerem, který byl věhlasný zabíjením křesťanů. Zde v přeneseném slova smyslu byl Nero umístěn na podlahu kostela a příchozí křesťané ho symbolicky tupili tím, že po něm šlapali. Těmito dlaždicemi byly právě ve středověku vybavovány ty nejvýznamnější kláštery a hradské kostely. Zde v Praze to byla například Bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě, potom to byl klášterní kostel Ostrov u Davle a další. Tento nález tedy řadí žatecké kostely skutečně mezi nejvýstavnější a nejvýznamnější v Čechách té doby. V roce 1937 byl nalezen pověstný žatecký poklad. Jednalo se o dvě a tři čtvrtě kila zlatých a stříbrných předmětů, stříbrných mincí a stříbrných hřeven.  Tento poklad byl dříve považován za majetek nějakého kupce, ale v současné době je považován za majitele řemeslníka specializovaného řemeslníka, šperkaře, který z těchto drátů zhotovoval šperky technikou filigránu. Zde tyto náušnice a zde opět vidíte typické esovité náušnice slovanské. Naopak tyto duté plechové křížky mají vztah k dolnímu Sasku a prostředí severně od našeho území. Opět zde vidíte míchání vlastně kulturních vlivů ze střední a severní Evropy resp.ze západních Slovanů a Franské potažmo Německé říše.

Dalším dnešním nálezem ze Žatce je nález mincovny. V Evropě byly archeologickým výzkumem zjištěny pouze ……..

V roce 2001 se podařilo prozkoumat objekt v žateckém podhradí, kde byly nalezeny tyglíky s kapkami stříbra, plíšky, z nichž byly mince raženy a špatně vyražené nebo popraskané mince. Zde přichází na pomoc jaderná fyziky a sice v Řeži Ústav jaderné fyziky, provedená asamikvantativní analýza kovu a byl zjištěné shodné složení stříbra tyglíku z plíšku i z mincí. Je tedy evidentní, že v těchto tyglících bylo taveno stříbro a byly z nich raženy tyto mince. Dalším z přírodovědným oborů, který velmi významně přispívá archeologii tak je antropologie a genetika. Za předchozích pět let bylo v Žatci prozkoumáno několik pohřebišť ranného a vrcholného středověku a ostalogický materiál z nich získaný byl zpracován v mezinárodním projektu společně s Antropologickou univerzitou ve francouzském Bordouex. A zároveň jsme se účastnili evropského projektu na výzkum historie osteoporózy. Genetika přináší nové poznatky, co se týče příbuznosti, zdravotního stavu ranně středověkých a středověkých populací a věku dožití. Umožňuje tak provádět nové demokratické výpočty, které nám ukazují, že v ranném středověku ranné městské aglomerace nebyly zdaleka tak bohatě osídleny, jak jsme si přestavovali a obnášeli pouze několik stovek obyvatel.

Radikální změna přichází okolo roku 1200, kdy byly postavena tato románská bazilika Panny Marie, z níž jsou doposavad zachovány v současném kostele tyto dvě románské věže. Umělecko historickým rozborem je tato stavba datována podle analogií v Sasku někam k roku 1230. Archeologický výzkum v okolí této baziliky zjistil velmi ranné město vznikající již po roce 1200. Opět drobné nálezy dokládají bohaté kontakty s okolním světem. A jako zajímavost uvedu, že byly nalezeny zbytky mušle svatého Jakuba z poutního místa Santiago de Compostela ve Španělsku. Znamená to, že někdy po roku 1200 někdo z žateckých obyvatel podnikl poutní cestu až do vzdáleného Španělska. Město přestalo vyhovovat někdy kolem poloviny 13. století, protože se nacházelo pouze na území vlastního knížecího hradu, který měl rozlohu 5 hektarů a teprve kolem 13. století to vrcholně středověké město expanduje na zbytek ostrožny,  dosahuje rozlohy 15 hektarů. Vznikají náměstí a ulice přibližně v těch intencích tak, jak je známe dnes. Znamená to, že skutečně kolem poloviny 13. století vzniklo město, které vydrželo až do dnes, tak jak je známe.

Zcela na závěr bych si dovolil takovou malou zajímavost. Je velmi obtížné identifikovat předměty, resp. identifikovat majetníky předmětů, případně etnické skupiny předmětů, které byly nalezeny archeologickým výzkumem. Zcela specifická je zde skupina obyvatelstva, které tyto věci můžeme připsat, a to jsou děti. Zde vidíte hračky, a sice toto je hlavička medvěda z první poloviny 11. století. Zde vidíme torzo koníka, na kterém původně seděl rytíř z druhé poloviny 13. století. A zde vidíme část loutky zhotovené z kopýtka osla z 15. století. Z této krátké přednášky vyplývá, že skutečně Žatec byl v ranném středověku jedním z nejvýznamnějších hradských center své doby. Přeměnil se ve 13.století na vrcholně středověké město a zároveň na základě jeho počátku lze formulovat nový pohled na počátky Českého státu. Děkuji za pozornost.

platí mluvené slovo