“Žatecko”
Žatecko – film o dějinách Čechů a Němců
Film vyčerpávajícím způsobem zachycuje složité dějiny celé oblasti. Ukazuje, čím je charakteristická i výjimečná krajina (zvláštní úrodná půda vhodná k pěstování chmele), ukazuje, jak se proměňovalo osídlení a jak se regionu dotýkaly velké dějinné události, které ovlivňovaly osud celé země, Evropy, potažmo světa. Patří k nim husitství, třicetiletá válka, první i druhá světová válka. Všechny události jsou zachyceny v širším kontextu, neomezují se na úzce regionální pohled a jsou doplněny komentářemi odborníků.
Velmi obsáhle tento pohled na regionální dějiny akcentuje téma národnostního sžívání, soužití, ale i konfliktů. Jedná se především o soužití Čechů, Němců, ale i Židů. Dokument názorně ukazuje jakým způsobem jednotlivé národnosti přispěly k rozvoji regionu, jakým způsobem se jejich osudy prolínaly a někdy také ústily v konflikty, jejichž zdroje ovšem ležely daleko od popisovaného regionu. Tyto události jsou rovněž doplněny komentářemi odborníků, ale -což je zvlášť cenné- vzpomínkami pamětníků.
Filmový dokument ovšem mapuje i proces usmířování a hledání cesty zpět k vzájemnému pochopení a smíření až do současnsoti.
Velmi cenné jsou vzpomínky a pohledy z různých stran a z různých jazykových oblastí. To vše ve svém důsledku může přispět k lepšímu pochopení a vyrovnání se s minulostí, ale může se stát i zdrojem nové -společně sdílené- hrdosti na minulost i současnost. Takto koncipovaný dokument má jistě šanci stát se velmi dobrým příspěvkem k společné česko-německé budoucnosti.
Luděk Navara,
Ludek.Navara@mfdnes.cz
Upoutávka na nový dvoudílný dokumentární film o historii kdysi jednoho z nejvýznamnějších měst českého státu …
sestřih slavnostního uvedení premiéry filmu
Dokumentarní film “Žatecko” dějiny Čechů a Němců na Žatecku v české verzi je možné koupit na v prodejně sklo a porcelán na náměstí Svobody u pana Josefa Zábranského a na internetu zde…
ŽATECKO
Žatecko – premiéra filmu
Staré gymnázium v Žatci, místo možného domicilu pro muzeum Jana Investice pro budoucnost Místa s minulostí mají lepší budoucnost. Městům s tradicí se důvěřuje, ekonomicky a kulturně. Historické budovy nejsou pouze atraktivní pro turisty, ale také pro obchodníky a kulturní tvůrce. Bohatá tradiční ambienta vytváří respekt, důvěru a bezpečí. Proto je péče o minulost výnosná investice pro každé město, které hodlá být hospodářsky úspěšné. Muzea, ve kterých je kulturní dědictví sebevědomě a láskyplně uložené, jsou magnetem, který lidi zdaleka přitahuje. Oni vykládají, jak města se stala tím, čím jsou a co chtějí být. Dobré muzeum není místo, kde jsou dějiny pochovány, ale místo živého vzpomínání. Žatec a Žatecko Císař Jindřich II. (1002-1013) v sakramentáři v Bavorské státní knihovně v Mnichově Žatec je město v severních Čechách s více než tisíciletou minulostí. Ostroh nad řekou Ohře byl již od pravěku osídlen. V roce 1004 máme první písemnou zmínku o Žatci v kronice („Satzi“), když císař Jindřich II. osvobodil žatecký hrad od polského obsazení. Roku 1265 byla udělena městu královská privilegia a Žatec byl ve středověku jedno z nejvýznamnějších správních center českého království. Již v 11. století přichází v rámci evropské migrace do Žatce němečtí obchodníci a řemeslníci, jejichž příliv v dalších letech se zesiluje. Začátkem 15. století se město Žatec vytváří rovnoměrně jako české a německé město. Během husitské revoluce a reformačního hnutí, kdy město Žatec bylo nazváno městem slunce, však převažovalo české obyvatelstvo. Koncem 30leté války ovšem opustilo Žatec mnoho českých a německých protestantů, oproti tomu se přistěhovali němečtí katolíci z Říše a další Němci z českého království. Během 18. a 19. století se stal Žatec, který byl součástí habsburské říše převážně německým městem. Žatec 1601, dřevoryt Jana Willenberga Podobně pohnuté byly i dějiny Židů v Žatci, kteří tam až do svého vyhnání z královských měst v roce 1618 sehráli důležitou roli. Dvě století přežili následně v okolních vesnicích Žatecka, jako řemeslníci a obchodníci. Po zrovnoprávnění v 19. století zažilo židovství nový rozkvět, o kterém svědčí krásné měšťanské domy a velkolepá synagoga. Hrozné události během nacistické okupace znamenaly však pro Židy i liberální Němce tragický konec. Žatec však nebyl pouze napojen hospodářsky a technologicky pouze na Bavorsko, ale také na Sasko. K tomu přicházejí během reformační doby styky v oblasti náboženství a věd. Luteránství nalézá v Čechách velkou oblibu a obráceně mnoho mladých lidí ze Žatce studuje na universitách v Witenbergu a Lipsku. Později se stalo Sasko přístřeším mnoha českých emigrantů. Kdo byl Jan ze Žatce? Jan ze Žatce (v pravo) jako zakladatel Hieronymsmu-Offizciums v Chebu (Národní muzeum v Praze) Jan ze Žatce se narodil v roce 1350 a byl učencem z Teplé. Působil od roku 1383 v Žatci jako městský písař a později jako rektor místní latinské školy, která byla předchůdcem gymnázia. Jeho vzdělávání ho vedlo přes celou Evropu a proto disponoval rozsáhlými kontakty k českým a evropským učencům. Jan byl znamenitým reprezentantem raného humanismu. Toto vděčí svému hlavnímu filosofickému a poetickému dílu, „Oráč z Čech“ které je literárním svědectvím rané novodobé němčiny. Obsahem knihy je dialog mezi Oráčem a personifikovanou Smrtí o smyslu života. Zde vymaňuje středověký obraz člověk, že štěstí je možné najít pouze v nenávratnu, tedy po smrti, oproti humanistickému pojetí, že toto splnění je možné najít již na tomto světě. Jan ze Žatce jako humanista v českém městě je výtečný patron pro vznik muzea, které má dokumentovat společné dějiny Čechů a Němců v tomto městě. Jeho přátelské vztahy k židovským učencům jsou navíc reprezentativní pro sounáležitost s židovstvím a evropským humanismem. Jan ze Žatce je i dnes pro Evropu, ve které je možné porozumění na základě humanistického myšlení a tolerance. Muzeum Jana ze Žatce Muzeum Jana ze Žatce pro Česko-německou-židovskou kulturu na Žatecku je projekt německého Nadačního spolku města Žatce a českého Ústavu Jana Oráče z Čech. Jeho cílem je prezentovat dějiny regionu ve všech svých kulturních, náboženských, politických a hospodářských pohledech moderními muzeálními technickými prostředky. Hodlá tím nejen přiblížit část evropských dějin, ale také historický model pro budoucí spolužití v Evropě. Náhled však bude i kritický, nejen výhody, ale budou reflektovány také potíže multikulturního spolužití, o kterých nám dějiny vypráví a vědí. Dějiny jsou tvořeny lidmi se všemi jejich pozitivními a negativními vlastnostmi. O těchto lidech hodlá muzeum vyprávět. Natáčení filmu v okresním archivu v Lounech- PhDr. Jan Mareš Ph.D. listuje v kronice Jana ze Žatce -kameraman Jörg Schilling (Filmstudio Sirius) Již v roce 2014 jsme realizovali výstavu o Židech na Žatecku, kterou můžete shlédnout v žatecké synagoze. V roce 2016 se natočil dokumentární film o spolužití Čechů a Němců na Žatecku, který bude v roce 2017 dokončen a jehož rozsáhlé filmové dokumenty budou muzeu k dispozici. Od roku 2017 se budou konat veřejné vědecké semináře na jejichž obsahu se bude toto muzeum zakládat. S podporou Česko – německého fondu budoucnosti ze setkání s prezentací aktivit Nadačního spolku Saaz-Žatec ve spolupráci se Spolkem rodáků a přátel města Žatce, Ústavem Oráče z Čech a Filmovým studiem Sirius z Duryňska dne 27. září 2016 v hotelu Černý orel v Žatci, s podporou Česko-německého fondu budoucnosti v Praze. Muzeum Jana ze Žatce Spolky teď spolu s radnicí vytipovávají vhodné umístění muzea. „Připadá v úvahu budova bývalého německého muzea na Floriánském náměstí, také bývalý rabinát vedle synagogy a samozřejmě se ještě naskytnout další možnosti,“ říká Otokar Löbl, předseda Nadačního spolku Saaz-Žatec. K muzeu již existuje kladné stanovisko odboru evropské územní spolupráce Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Spolky počítají s tím, že výstavba Muzea Jana ze Žatce pro česko-německou-židovskou kulturu ve městě a na Žatecku by stála minimálně 50 milionů korun. V roce 2020 chtějí začít stavět. Památník leteckého mostu Žatec – Izrael 1948 – 2018 Mezi aktivity českého a německého spolku žateckých rodáků sdružených v nově založeném Ústavu Oráče z Čech je vznik Památníku leteckého mostu Žatec – Ekron. Žatečtí rodáci v Německu a Česku již několik let spolupracují na projektu Židé na Žatecku, mapují rozhovory s pamětníky Židovské komunity v Žatci a také zaznamenávají výpovědi účastníků leteckého mostu. Nyní přicházejí s návrhem vybudovat v Žatci nebo přímo v místech bývalého žateckého vojenského letiště, v dnešní průmyslové zóně Triangl, důstojný památník, jako stálou vzpomínku na letecký most Žatec-Ekron – odkaz pro budoucí generace. . V létě 1948 bylo konkrétně ze žateckého letiště odesláno 24 letadel Avia S-199 (rozebraných na jednotlivé části a v útrobách velkých letadel uložených) v rámci vojenské pomoci Československa nově vzniklému státu Izrael (tzv. akce Žatec a mosty do Izraele). Slavnostní odhalení pomníku by se mělo uskutečnit v létě roku 2018 u příležitosti 70. výročí této významné historické události, mj. za podpory a účasti nejvyšších představitelů ČR a Izraele. „Jsme ve shodě a ve vzájemné symbióze se starostkou města Žatce a senátorkou Zdeňkou Hamousovou, velvyslancem Státu Izrael v České republice panem Gary Korenem i hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem. Všichni náš návrh na vybudování Památníku plně podporují“ – uvedl za žatecké organizované rodáky Petr Šimáček. Spolupráci na vzniku památníku již přislíbila významná izraelská výtvarnice Evie Pollig. Setkání žateckých rodáků završila prezentace nově natáčeného filmu Češi a Němci na Žatecku s promítnutím ukázky filmu. Režisér a zástupce německého filmového studia Sirius Jörg Schilling uvedl, že německá verze filmu bude hotova do konce letošního roku a v českém jazyce na jaře 2017. Tisková zpráva o návštěvě pracovníků velvyslanectví státu Izrael v ČR ve chmelařském městě Žatec Gary Koren, Zdeňka Hamousová Žatec – Na poznávací zájezd starobylého města Žatec se ve středu 15. června vypravila skupina pracovníků velvyslanectví Státu Izrael v ČR v čele s mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Gary Korenem. Na bývalém žateckém vojenském letišti, odkud startovala v roce 1948 letadla s pomocí pro Izraelský stát, skupinu přivítala starostka města a senátorka Zdeňka Hamousová. Na vysoké úrovni se poté uskutečnilo přijetí pana velvyslance a celé skupiny na žatecké Radnici. V zasedacím sále Městského úřadu vzácnou návštěvu uvítala místostarostka Jana Nováková. Pan velvyslanec poděkoval za vřelé přijetí, ocenil snahu města o péči historických památek a přislíbil účast na žatecké Dočesné. Kromě prohlídky tamního největšího skladu chmele na světě a návštěvy Židovského hřbitova a synagogy si poté hosté prohlédli historické centrum města a absolvovali prohlídku turistické atrakce Chrámu chmele a piva a umělecké galerie Sladovna. „Mnoho měst v České republice udržuje kontakty se státem Izrael, Žatec není výjimkou díky žateckému spolku rodáků, kteří mapují historii a pro poučení mladé generaci zaznamenávají například i životní příběhy žateckých Židů v Izraeli. Navíc, právě díky leteckému mostu Žatec – Haifa v roce 1948 vděčíme za vznik nového státu Izrael a jsme vám vděčni. Jsem rád, že jsme se dnes mohli podívat na místo tohoto bývalého letiště, kde je dnes průmyslová zóna. Přeji Žatci, aby se mu podařil zápis do památek UNESCO, je to hezké historické město a moc děkujeme za vřelé přijetí“, uvedl po ukončení návštěvy ve městě Žatec pan velvyslanec Gary Koren. Žatec, 15. 6. 2016 Otokar Löbl, Gary Koren, Petr Šimáček Mluvčí Bernd Posselt se prosadil se svým reformním kursem Od Andrease Kalckhoffa Již před tradičním Svatodušním sjezdem v roce 2015 odsouhlasili sudetští Němci na svém Spolkovém sněmu vyškrtnutí ze svých cílových stanov „Znovuzískání domova“. S převážnou většinou – 72 procent – o tom hlasovali, ovšem hlasitá menšina proti tomu protestovala a zuřivě oponovala u soudu z formálních důvodů. Nyní v tomto roce schválili delegáti Sněmu tuto a další změny ve stanovách znovu se stejně vysokým počtem hlasů. Bernd Posselt, dlouholetý evropský poslanec a hnací motor obnovovacího hnutí u organizovaných sudetských Němců, byl znovu 88 procenty hlasů zvolen do špičky krajanského sdružení. Svůj reformní kurs hájil s výhledem na příští generaci, kterou je nutno získat. Mimo to je nutno přejít přes most k českému národu a toto má prioritu při krajanské práci v 21. století. Tím se krajanské sdružení sudetských Němců definitivně rozloučilo s revanšismem. Pod „revanšismem“ rozumíme politiku, ve které se v případě nutnosti i násilně znovuzískává ztracené území, podobně jako Francie po ztrátě Alsaska-Lotrinska v roce 1871 oproti Německu. Sice v roce 1950 ve své Chartě německých vyhnanců se členové střešní organizace vzdali msty a oplátky – ve skutečnosti na to měli právo – ale toto svoje božské právo na domov pouze deklarovali. Sudetoněmecké sdružení v tom bylo jasnější. V §3 svých Stanov si stanovili nejen „právní nárok na domovinu“ ale také „její znovuzískání a s tím spojené právo na sebeurčení své národnostní skupiny“. O násilí sice i zde nebyla řeč, ale realizační smysl tohoto nároku byl dosti mimo. Znovuzískání prosadit – jak tedy? Posselt vidí tuto formulaci jako problematickou: „Mohlo by se jí porozumět jako nárok na území a přání na změnu hranic“. A dodal: „To přece nechce žádný člověk, který není blázen“. Partnerské vztahy mezi Němci a Čechy Tento odstavec v §3 byl tedy nyní s konečnou platností škrtnut, stejně jako „Nárok a případná rovnocenná náhrada nebo odškodnění konfiskovaného majetku sudetských Němců“. Místo toho bylo nahrazeno obecným odsouzením genocidy, vyhnání, etnických čistek, zločinů proti lidskosti, a celosvětovou kletbou vyvlastňování majetku a nutností rovnocenné náhrady. Cílem sdružení zůstává stále: „Porozumění národů v Evropě na základě pravdy, práva a hlavně přispívání k navázání partnerských vztahů mezi Němci a Čechy“. V Praze byla tato změna Stanov již v roce 2015 přátelsky přijata. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tehdy prohlásil: „Toto rozhodnutí je jeden z předpokladů pro zlepšení vztahů se sudetskými Němci“. A jeho předchůdce v úřadu, Karel Schwarzenberg, nyní vyzval Čechy, aby též ze své strany projevili vstřícnost. překlad do češtiny Otokar Löbl
Muzeum Jana ze Žatce
Tisková zpráva
V Žatci by mělo vzniknout nové muzeum o historii Žatce, což prezentovali zástupci Nadačního spolku Saaz-Žatec a Spolku rodáků a přátel města Žatce. Stálá expozice v budoucím Muzeu Jana ze Žatce bude podle jejich plánů připomínat kompletní historii města a život německých i českých obyvatel v něm. Otec projektu, německý historik a žatecký rodák, Dr. Andreas Kalkckoff, žijicí nyní ve Stutgartu zdůvodnil ve svém úvodním projevu, že toto muzeum chce ukázat jak se společnost v období mnoha století přes extremy, politické, kulturní a ideologické změny se vždy znovu k sobě našla a zařídila se svými sousedy. Člověk žije v přítomnosti a přehlídne při tom pouze několik desetiletí. Pohled na delší doby nebo etapy minulosti mu přitom může přinést a naučit více mírnosti při pohledu na dějinné proměny. Nic není tak neměnné jako změna.
Návštěva velvyslanectví státu Izrael v ČR v Žatci
Sudetoněmecké krajanské sdružení se rozloučilo s revanšismem a definitivně s ním skončilo
