Tisková zpráva

ze setkání s prezentací aktivit Nadačního spolku Saaz-Žatec ve spolupráci se Spolkem rodáků a přátel města Žatce, Ústavem Oráče z Čech a Filmovým studiem Sirius z Duryňska dne 27. září 2016 v hotelu Černý orel v Žatci, s podporou Česko-německého fondu budoucnosti v Praze.  

Muzeum Jana ze Žatce

frontV Žatci by mělo vzniknout nové muzeum o historii Žatce, což prezentovali zástupci Nadačního spolku Saaz-Žatec a Spolku rodáků a přátel města Žatce. Stálá expozice v budoucím Muzeu Jana ze Žatce bude podle jejich plánů připomínat kompletní historii města a život německých i českých obyvatel v něm.  Otec projektu, německý historik a žatecký rodák,  Dr. Andreas Kalkckoff, žijicí nyní ve Stutgartu zdůvodnil ve svém úvodním projevu, že toto muzeum chce ukázat jak se společnost v období  mnoha století  přes extremy, politické, kulturní a ideologické změny se vždy znovu k sobě našla a zařídila se svými sousedy. Člověk žije v přítomnosti a přehlídne při tom pouze několik desetiletí. Pohled na delší doby nebo etapy  minulosti mu přitom může přinést a naučit  více mírnosti při pohledu na dějinné proměny. Nic není tak neměnné jako změna.

Spolky teď spolu s radnicí vytipovávají vhodné umístění muzea. „Připadá v úvahu budova bývalého německého muzea na Floriánském náměstí, také bývalý rabinát vedle synagogy a samozřejmě se ještě naskytnout další možnosti,“ říká Otokar Löbl, předseda Nadačního spolku Saaz-Žatec. K muzeu již existuje kladné stanovisko odboru evropské územní spolupráce Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Spolky počítají s tím, že výstavba Muzea Jana ze Žatce pro česko-německou-židovskou kulturu ve městě a na Žatecku by stála minimálně 50 milionů korun. V roce 2020 chtějí začít stavět.

Památník leteckého mostu Žatec – Izrael 1948 – 2018

Mezi aktivity českého a německého spolku žateckých rodáků sdružených v nově založeném Ústavu Oráče z Čech je vznik Památníku leteckého mostu Žatec – Ekron.

Žatečtí rodáci v Německu a Česku již několik let spolupracují na projektu Židé na Žatecku, mapují rozhovory s pamětníky Židovské komunity v Žatci a také zaznamenávají výpovědi účastníků leteckého mostu. Nyní přicházejí s návrhem vybudovat v Žatci nebo přímo v místech bývalého žateckého vojenského letiště, v dnešní průmyslové zóně Triangl, důstojný památník, jako stálou vzpomínku na letecký most Žatec-Ekron  –  odkaz pro budoucí generace.  . V létě 1948 bylo konkrétně ze žateckého letiště odesláno 24 letadel Avia S-199 (rozebraných na jednotlivé části a v útrobách velkých letadel uložených) v rámci vojenské pomoci Československa nově vzniklému státu Izrael (tzv. akce Žatec a mosty do Izraele). Slavnostní odhalení pomníku by se mělo uskutečnit v létě roku 2018 u příležitosti 70. výročí této významné historické události, mj. za podpory a účasti nejvyšších představitelů ČR a Izraele.

 

„Jsme ve shodě a ve vzájemné symbióze se starostkou města Žatce a senátorkou Zdeňkou Hamousovou, velvyslancem Státu Izrael v České republice panem Gary Korenem i hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem. Všichni náš návrh na vybudování Památníku plně podporují“ – uvedl za žatecké organizované rodáky Petr Šimáček. Spolupráci na vzniku památníku již přislíbila významná izraelská výtvarnice Evie Pollig.

 

Setkání žateckých rodáků završila prezentace nově natáčeného filmu Češi a Němci na Žatecku s promítnutím ukázky filmu. Režisér a zástupce německého filmového studia Sirius Jörg Schilling uvedl, že německá verze filmu bude hotova do konce letošního roku a v českém jazyce na jaře 2017.

 

 

Návštěva velvyslanectví státu Izrael v ČR v Žatci

Tisková zpráva o návštěvě pracovníků velvyslanectví státu Izrael v ČR ve chmelařském městě Žatec

Gary Koren, Zdeňka Hamousová

Gary Koren, Zdeňka Hamousová

 Žatec – Na poznávací zájezd starobylého města Žatec se ve středu 15. června vypravila skupina pracovníků velvyslanectví Státu Izrael v ČR v čele s mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Gary Korenem.

Na bývalém žateckém vojenském letišti, odkud startovala v roce 1948 letadla s pomocí pro Izraelský stát, skupinu přivítala starostka města a senátorka Zdeňka Hamousová.

Na vysoké úrovni se poté uskutečnilo přijetí pana velvyslance a celé skupiny na žatecké Radnici. V zasedacím sále Městského úřadu vzácnou návštěvu uvítala místostarostka Jana Nováková. Pan velvyslanec poděkoval za vřelé přijetí, ocenil snahu města o péči historických památek a přislíbil účast na žatecké Dočesné.

Kromě prohlídky tamního největšího skladu chmele na světě a návštěvy Židovského hřbitova a synagogy si poté hosté prohlédli historické centrum města a absolvovali prohlídku turistické atrakce Chrámu chmele a piva a umělecké galerie Sladovna.

„Mnoho měst v České republice udržuje kontakty se státem Izrael, Žatec není výjimkou díky žateckému spolku rodáků, kteří mapují historii a pro poučení mladé generaci zaznamenávají například i životní příběhy žateckých Židů v Izraeli. Navíc, právě díky leteckému mostu Žatec – Haifa v roce 1948 vděčíme za vznik nového státu Izrael a jsme vám vděčni. Jsem rád, že jsme se dnes mohli podívat na místo tohoto bývalého letiště, kde je dnes průmyslová zóna. Přeji Žatci, aby se mu podařil zápis do památek UNESCO, je to hezké historické město a moc děkujeme za vřelé přijetí“, uvedl po ukončení návštěvy ve městě Žatec pan velvyslanec Gary Koren.

Žatec, 15. 6. 2016

Otokar Löbl, Gary Koren, Petr Šimáček

Otokar Löbl, Gary Koren, Petr Šimáček

 

 

 

Sudetoněmecké krajanské sdružení se rozloučilo s revanšismem a definitivně s ním skončilo

Andreas

Mluvčí Bernd Posselt se prosadil se svým reformním kursem

Od Andrease Kalckhoffa

Již před tradičním Svatodušním sjezdem v roce 2015 odsouhlasili sudetští Němci na svém Spolkovém sněmu vyškrtnutí ze svých cílových stanov „Znovuzískání domova“. S převážnou většinou – 72 procent – o tom hlasovali, ovšem hlasitá menšina proti tomu protestovala a zuřivě oponovala u soudu z formálních důvodů. Nyní v tomto roce schválili delegáti Sněmu tuto a další změny ve stanovách znovu se stejně vysokým počtem hlasů.

Bernd Posselt, dlouholetý evropský poslanec a hnací motor obnovovacího hnutí u organizovaných sudetských Němců, byl znovu 88 procenty hlasů zvolen do špičky krajanského sdružení. Svůj reformní kurs hájil s výhledem na příští generaci, kterou je nutno získat. Mimo to je nutno přejít přes most k českému národu a toto má prioritu při krajanské práci v 21. století.

Tím se krajanské sdružení sudetských Němců definitivně rozloučilo s revanšismem. Pod „revanšismem“ rozumíme politiku, ve které se v případě nutnosti i násilně znovuzískává ztracené území, podobně jako Francie po ztrátě Alsaska-Lotrinska v roce 1871 oproti Německu. Sice v roce 1950 ve své Chartě německých vyhnanců se členové střešní organizace vzdali msty a oplátky – ve skutečnosti na to měli právo – ale toto svoje božské právo na domov pouze deklarovali.

Sudetoněmecké sdružení v tom bylo jasnější. V §3 svých Stanov si stanovili nejen „právní nárok na domovinu“ ale také „její znovuzískání a s tím spojené právo na sebeurčení své národnostní skupiny“. O násilí sice i zde nebyla řeč, ale realizační smysl tohoto nároku byl dosti mimo. Znovuzískání prosadit – jak tedy? Posselt vidí tuto formulaci jako problematickou: „Mohlo by se jí porozumět jako nárok na území a přání na změnu hranic“. A dodal: „To přece nechce žádný člověk, který není blázen“.

Partnerské vztahy mezi Němci a Čechy

Tento odstavec v §3 byl tedy nyní s konečnou platností škrtnut, stejně jako „Nárok a případná rovnocenná náhrada nebo odškodnění konfiskovaného majetku sudetských Němců“. Místo toho bylo nahrazeno obecným odsouzením genocidy, vyhnání, etnických čistek, zločinů proti lidskosti, a celosvětovou kletbou vyvlastňování majetku a nutností rovnocenné náhrady. Cílem sdružení zůstává stále: „Porozumění národů v Evropě na základě pravdy, práva a hlavně přispívání k navázání partnerských vztahů mezi Němci a Čechy“.

V Praze byla tato změna Stanov již v roce 2015 přátelsky přijata. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tehdy prohlásil: „Toto rozhodnutí je jeden z předpokladů pro zlepšení vztahů se sudetskými Němci“. A jeho předchůdce v úřadu, Karel Schwarzenberg, nyní vyzval Čechy, aby též ze své strany projevili vstřícnost.

překlad do češtiny Otokar Löbl

 

 

 

 

 

 

 

 

CHMELOVÝ OBCHOD A PAMÁTKY V ŽATCI

Svědectví o kulturní tradici nebo o živé či již zaniklé civilizaci

Titelbild

Přednáška Otokar Löbla na Monumenta VIVA, mezinárodní konference – Praha, Vyšehrad, 3.12.2015 -PÉČE O KULTURNÍ DĚDICTVÍ V OBLASTECH BÝVALÝCH SUDET

ich-Votrag-Schubsky

Otokar Löbl

Úvod
Město Žatec je výjimečným živoucím příkladem města, jehož ekonomika a tradice byly od středověku a dodnes i jsou založeny na zpracování a obchodu s chmelem, který se pěstoval a pěstuje v jeho širokém okolí. Historii pěstování a zpracovaní chmele v Žatci a na Žatecku tvoří na Pražském předměstí v Žatci jedinečný urbanisticky dochovaný komplex chmelařských staveb (skladů, sušáren, balíren a známkoven chmele). Značné množství dochovaných staveb, koncentrovaných na malé ploše a zakomponovaných mezi obytnými budov do běžné uliční zástavby na půdorysu uliční sítě středověkého města dokumentuje způsoby zpracování chmele a mezinárodní obchod s chmelem v Žatci koncem devatenáctého století a v první polovině dvacátého století.

.
Ze 14. století pochází první písemná zmínka o žateckém chmelu, která uvádí, že roku 1348 žatecký měšťan Albert prodal své pozemky v obcích Koule, Mlynáře a u Stroupče včetně chmelnice žateckému měšťanovi Jeclinovi řečenému Bohatý. Chmel se v této době pěstoval v zahradách i na chmelnicích. Stejně jako jiná královská města i Žatec vařil pivo na základě tzv. várečného práva v měšťanských domech. Roku 1376 potvrdil Karel IV. městu právo mílové na výrobu sladu, vaření, prodej a šenkování piva.
V Žatci a okolí se tehdy soustřeďovala více než polovina ploch chmelnic v Čechách. Chmelnice náležela téměř ke každému měšťanskému domu. Sušení chmele přitom probíhalo až do počátku 19. století na upravených půdách domů, což se v obraze současného Žatce dochovalo na řadě historických domů.
V šedesátých letech 19. století se objevilo chmelařské obchodní právo, které sice nebylo nikdy potvrzeno úředně, ale bylo důsledně dodržováno. Rozdělilo obchodníky do tří skupin: na místní, komisionáře a exportéry. Místní obchodníci se specializovali na vykupování chmele od pěstitelů. Komisionáři za odměnu zprostředkovávali prodej chmele.
V roce 1860 byl zřízen „žatecký chmelný trh“ burza, který působil až do roku 1879. V roce 1861 vzniklo v Žatci podle obchodního zákoníku společenství obchodníků s chmelem vytvořené převážně z významných rodinných německých a židovských firem, které po desetiletí ovlivňovalo obchod a dění ve městě.
V té době byla již vyhraněna i technika prodeje. Žatecký chmel měl své vlastní certifikáty. Postupně se přešlo od původně podomního způsobu obchodu k obchodu ryze globálně tržnímu, převzatému z obchodní zvyklosti bavorské obchodní komory. Tím se počet místních obchodníků snížil a obchod se dostával do stále užšího kruhu obchodníků – exportérů
Koncem 19. století byly v Žatci postaveny desítky nových sušáren, skladů a balíren chmele. Kolorit města Žatec začaly vytvářet komíny u sirných komor. Soustředily se především do oblasti rozrůstajícího se Horního (Pražského) předměstí, za někdejší Pražskou branou. Do poloviny 19. století sahalo Horní předměstí přibližně po dnešní Komenského alej.

.

Žatec 1900

Žatec 1900

Město Žatec bylo na konci 19. století živým a hospodářsky významným centrem severozápadních Čech. Křižovaly se zde dvě důležité železniční spojnice, Buštěhradská dráha a Plzeňsko-březenská dráha, které přispěly k nesporně prudkému růstu průmyslu ve městě. V roce 1900 mělo město Žatec 15.900 obyvatel a 1034 domů. Bylo zde registrováno 161 firem, které se zabývaly prodejem chmele. Stálo zde 53 balíren a skladů chmele. V té době také vznikly první specializované speditérské židovské firmy Eduard Fanta která disponovala i speciálními železničními vagóny pro přepravu chmele.

.
Chmelařská architektura
Příběh místního chmelařství překračuje pouhý regionální rozměr. Je dlouhodobý a zahrnuje období od počátků pěstování a zpracování chmele po stále živou současnost. Zachované specifické stavby jsou hmotným důkazem o místní chmelařské prosperitě a o zkušenostech a pracovitosti několika generací místní komunity. Příběh Žateckého chmele dokládá, že zemědělská plodina dokázala ovlivnit nejen charakter novodobé kulturní krajiny, ale i v postupně rostoucím centru svého zpracování, městě Žatci, ovlivnila architekturu, urbanismus, konstrukční řešení a technologické vybavení staveb i kulturní zvyky, které v návaznosti na tradice jsou stále aktivně rozvíjeny s cílem podobu města posílit.

Sklady na predmesti nahled.
Z dnešního pohledu tehdy vznikl na žateckém Pražském předměstí architektonicko-urbanistický fenomén, komplex skladů, balíren, pomocných provozů i souvisejících obytných budov. Jedná se o ucelený a především soubor účelových chmelařských industriálních staveb začleněných do původní středověké struktury stávajících ulic a náměstí a prolínající se s novou i původní výstavbou. Tento mimořádný urbanistický soubor několika desítek koncentrovaných industriálních staveb zůstal zachován.

Hodnota dochovaného souboru historických chmelařských budov je ze současného pohledu téměř nevyčíslitelná. Nikde jinde ve světě takový urbanisticky zajímavý soubor staveb na sušení a zpracování chmele nevznikl a ani v podstatě vzniknout nemohl, protože nikde nebyla výstavba chmelařských staveb tak silně časově a lokálně koncentrována právě jako v Žatci. Díky chmelu, město i region prosperovaly a v Žatci i v okolních obcích bylo postaveno i mnoho dalších hodnotných dochovaných budov.

Židé a chmelový obchod
Velký význam pro rozvoj města měli od 2. poloviny 19. století Židé, kteří se právě v 2. polovině 19. století hojně stěhovali do větších měst a věnovali se podnikání v nových oborech, jak jim ostatně umožňovala změna zákonů. Roku 1861 jim totiž bylo povoleno bez omezení vlastnit a najímat půdu. Roku 1867 bylo Židům tzv. prosincovou ústavou přiznáno státní občanství a politická a občanská rovnost před zákonem. Směli se volně stěhovat, nabývat nemovitosti a provozovat jakoukoliv živnost. Dostali také pasivní a aktivní volební právo. Roku 1867 jim tak byla poprvé přiznána stejná práva, jako měli ostatní občané nyní už Rakouska-Uherska.
Více k dějinám Židů na Žatecku www.zatec-zide.eu

.
Komunita postupně bohatla, za což mohla vděčit rozvinutému obchodu s chmelem. Její nejbohatší představitelé si začali ve městě stavět reprezentativní domy, které dodnes patří mezi architektonicky významné stavby. O bohatství a sebevědomí svědčí i fakt, že si místní komunita mohla dovolit financovat jak vlastní židovský hřbitov, založen byl roku 1869, tak i reprezentativní synagogu postavenou v tzv. maurském slohu.
Etablovování židovských obchodníků, nejen s chmelem od roku 1851 v Žatci, převážně z Karlovarského kraje a zavedení železniční stanice v letech 1871-1873 výrazně podpořili pozitivní hospodářský vývoj Žatce a regionu. Židé zde podíleli i na založení klíčových průmyslových firem v Źatci. Jako nejvýznamnější , mimo dalších jmenuji firmu Bechert (šroubárna) Telátko (výroba drátů) a Bergmann (výroba laků a barev) V té době také vznikla první specializovaná speditérská  židovská firma Eduard Fanta, která disponovala i speciálními železničními vagóny pro přepravu chmele. Ve 20 století se usadilo v Žatci též mnoho židovských obchodníků z textilem a potravin, lékařů a právníků.

Obchodníci s chmelem byli propojeni s norimberským a bamberským v trhem a exportovali do celého světa až do zámoří v USA a Jižní Americe.
Přesto, že počet Židů, kteří se „hlásili“ k židovské víře nepřekročil nikdy více než 10 procent celkového obyvatelstva Žatce, byl jejich podíl na hospodářském vývoji města a to hlavně v sektoru chmelového obchodnictví převažující.

Statistika

Doslov
Účelem této úvodní studie, která bude součástí projektu „Židé na Žatecku“, není v podstatě vyzdvižení podílu židovské populace na úspěšném hospodářském vývoji města, nýbrž jde o zmapování skutečné minulosti, hospodářské, politické i architektonické. Jak v německé, tak v české literatuře a studiích se tomuto aspektu nejen nevěnuje pozornost, ale naopak mám za to, že se spíše vědomě zamlčuje. Definoval bych to jako umění zamlčování. Jak německá, tak i česká etnika si úspěchy ve všech zmíněných oblastech připočítávají pouze sobě a bohužel tím zanechávají bílá místa ve vývoji a dějinách, a to nejen v Žatci. Jsem toho názoru, že současnost má nárok na doplnění těchto historicky prázdných míst.

Následovala power-point presentace největších chmelových skladů a památek v Žatci.

Literatura a zdroje.
Fiedler Jiři, Židovské obce v Čechách a na Moravě, Židovske muzeum Praha
Collegium Carolinum, Band 104, Juden zwischen Deutschen und Tschechen, München 2006
Čapková Kateřina, Češi, Němci, Židé? , Národní identita Židů v Čechách 1918–1938, Paseka 2013
Diviš Danzer , Židovstvo v obchodu s chmelem, Praha 1890, druhé vydání 2009, http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=node/526
Huml-Vaníček, Památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva , Managment plán Žatec, 2013, http://www.mesto-zatec.cz/e_downland.php?
Löbl Otokar – Ausstellung die Juden von Saaz / Výstava Žide na Žatecku 2014, www.saaz-juden.de
Mändl Ernst und Heinrich Schwenger, Saaz. Die Geschichte der Juden in Saaz http://www.hugogold.com/bohemia/
Osterloh Jorg (2006): Nationalsozialistische Judenverfolgung im Reichsgau Sudetenland 1938–1945. München, Wien.
Saazerland – Hopfenland, Heimatbuch, herausgegeben von Heimatkreis Saaz 1959
Seifert Adolf, Die Stadt Saaz im 19. Jh., 1902;
Sommer Johann Gottfried, Böhmen statistisch topographisch dargestellt – Band 14, Saazer Kreis, Verlag der Buchhandlung von Friedrich Ehrlich, Prag, 1846;
Tutte Karl, Der politische Bezirk Saaz, 1904, Verlag der Bezirkslehrer Vereins Saaz
Zimmermann Volker (1999): Die Sudetendeutschen im NS-Staat. Politik und Stimmung im Reichsgau Sudetenland 1938–1945. Essen: Klartext.
Žatec, Verlag/nakladatelství Lidove noviny 2004

Žatec slaví 750 let od udělení královských privilegií

750 let Zatec

Královské město Žatec, to není jen dvacetitisícová metropole pěstování a zpracování nejlepšího chmele na světě, kandidát na zařazení na prestižní seznam UNESCO, ale také významné historické město, kterému byla v roce 1265 udělena královská privilegia. 

Město Žatec si v letošním roce připomíná 750. výročí udělení privilegií králem Přemyslem Otakarem II.

Ve 13. století vrcholila v českém království vlna zakládání nových měst, kterou dnes označujeme jako velkou nebo také německou kolonizaci. Již existující centra někdejší hradské správy dostávala od panovníků potvrzená a rozšířená  privilegia. K těmto starým centrům přemyslovské správy patřil i Žatec s hradištěm nad řekou Ohří, které se postupně rozrostlo do podoby města a centra celého kraje.

Král železný a zlatý Přemysl Otakar II. nechal ve své kanceláři roku 1265 sepsat listinu týkající se práv obyvatel Žatce. Ti směli dle ní být souzeni pouze vlastním soudem, tedy královským rychtářem. Dlužníci a i další, kteří se provinili proti městu, zde směli být zadrženi až do projednání sporu. Ve dnech, kdy se ve městě konal trh, měl rychtář rozšířenou pravomoc nad všemi jeho účastníky do vzdálenosti jedné míle od města. Projevem tzv. práva mílového bylo také nařízení, že do vzdálenosti jedné míle od města nesmí být zřízena krčma. Důvodem byla ochrana podnikání místních krčmářů, ale i obavy, aby se příliš nerozšířilo pití a hazardní hry a pro krčmy a hostince typické rvačky.

pecetKrálovská pečet´z let 1264-1270

Obyvatelé královských měst byli ve středověku osobně svobodní. Přemyslovo privilegium proto povolovalo i poddaným, aby se mohli přistěhovat do města za podmínky, že svému pánovi zaplatí „weglose“, čili jakési odchodné. Pro další rozvoj města bylo důležité i povolení volně chodit do královských lesů v okolí města, kde místní získávali otop i stavební materiál. Ustanovení přispěla pravděpodobně k  plnému zasídlení území kolem velkého náměstí až po hradby s Pražskou branou.

Text těchto důležitých privilegií se do dnešních dnů zachoval pouze v opisu, v tzv. Knize pamětí, uložené v Okresním archivu v Lounech. Opis pořídil patrně žatecký  městský písař a notář Jan ze Žatce koncem 14. století.

Regionální muzeum v Žatci představí tento dokument veřejnosti spolu s dalšími historickými materiály z barvité minulosti města na výstavě, která bude slavnostně otevřena při příležitosti Dne evropského dědictví  v sobotu 12. září 2015.

ListinaOpis listiny vydané Přemyslem Otakarem II. roku 1265 dochovaný v tzv. Knize pamětí z konce 14. století